Karburátor
Na motocykly ČZ jsou namontovány karburátory Jikov typu SBD, a to pro 125 cm5 typ 2922 SBD 11, pro 175 ccm typ 2924 SBD 12 a pro 250 ccm typ 2926 SED II. Tyto karburátory jsou řešeny jako monoblok,
tzn. že rozprašovací a plováková komora tvoří jeden celek. Benzín přichází z nádrže trubičkou nad plovák a plovák s jehlou udržuje stálou výšku hladiny benzínu v karburátoru. Klesne-li hladina, klesne zároveň i plovák
s jehlou a otevře přívod dalšího přítoku paliva. Hladinu v plovákové komoře můžeme zvýšit pouze při přeplavení, tzn. že tlačítkem ponoříme plovák, který i s jehlou klesne pod hladinu, a benzín stále volně přitéká do karburátoru. Z plovákové komory přichází palivo do směšovací komory, kde se míchá s nasávaným vzduchem. Přívod vzduchu je regulován šoupátkem, ovládaným bowdeny od otočné rukojeti. Zároveň se šoupátkem se pohybuje kuželová jehla, která zvětšuje a zmenšuje přívod benzínu. účelem šoupátka s jehlou je tedy dosažení stálého poměru benzínu a vzduchu. Se seřízením karburátoru na nových motocyklech CZ
byly podniknuty rozsáhlé ověřovací zkoušky na silnici s pomocným měřicím zařízením. Výsledkem těchto zkoušek je skutečnost, že na každém motocyklu zůstává správný poměr benzínu a vzduchu nejen v celém rozsahu otáček motoru, ale i při různém zatížení.
Řez motocyklovým karburátorem
1 – plováková komora, 2 – víko plovákové gomory, 3 – vzduchový šroub volnoběhu, 4 – dorazový šroub šoupátka, 5 – Šroub hlavní trysky, 6 – těleso karburátoru, 7 – šoupátko, 8 – pouzdro jehly, 9 – jehla šoupátka, 10 – uzávěr
Individuální seřízení karburátoru se však musí udělat po záběhu na každém motocyklu. Řidič, který se věnuje svému stroji a kontroluje výkon i spotřebu na delších tratích, může sám seřídit a odzkoušet karburátor lépe, než je možné udělat v krátké době v opravně.
Karburátor je seřízen od výrobce na dobré zaběhnutí motoru, tj. pro vyšší bohatost směsi. Jehla v šoupátku je umístěna až ve 4. zářezu shora, šroubek volnoběhu je povolen asi o 1/4 otáčky. Po ujetí prvních 500 km můžeme jehlu spustit 0 1 zářez níže. Po úplném zajetí motoru je však třeba karburátor pečlivě seřídit. Nejčastější správné seřízení je poloha jehly ve 2. zářezu shora a šroubek vzduchu vyšroubován 0 3/1 otáčky směrem ven. Je však možné u některého motoru dosáhnout ještě lepšího seřízení, a to zejména přechodu z nižších otáček do vyšších výměnou hlavní trysky a jinou polohou jehly šoupátka i šroubku vzduchu. Při seřizování musíme pozorovat bohatost směsi při různém zatížení a dále kontrolovat výkon i spotřebu. Charakteristické známky chudé směsí jsou: přehřívání motoru, střílení do karburátoru, těžší spouštění a ztráta výkonu motoru za jízdy. Výfuková roura se zbarvuje.
Bohatá směs se projevuje vyšší spotřebou paliva, tmavým kouřem z výfuku a motor ztrácí svůj ostrý záběr a těžko se roztáčí do nejvyšších otáček. Pří seřízení karburátoru však neměníme výšku v plovákové komoře. Důležitost má však správné nastavení volnoběhu. Při seřizování volnoběhu nejprve uvolníme plynový bowden a dorazovým šroubem šoupátka seřídíme volnoběh na žádané otáčky. Příliš malé otáčky jsou ne- výhodné tím, že motor při volnoběhu na křižovatce občas zhasne. Vysoké otáčky naproti tomu zhoršují řazení, a to zejména zasunutí I. stupně.
Údržba karburátoru je celkem jednoduchá a záleží ve správném seřízení po záběhu a čistění. Pří čistění demontujeme celý karburátor a jednotlivé součásti vymyjeme v čistém benzínu. Při vyjmutí karburátoru odpojíme nejprve přívod paliva stažením hadičky z přívodu na karburátoru. Potom odšroubujeme vroubkovanou maticí přidržující kryt karburátoru a kryt zvedneme. Dále od- šroubujeme víko šoupátkové komory a s víkem zároveň vysuneme i šoupátko s jehlou. Šoupátko můžeme nechat viset na bowdenu plynu. Vlastní karburátor sejmeme po vyšroubování 2 matic (klíč 14) a uvolníme násuvné gumy od tlumiče sání. Při čistění karburátoru čistíme kanálky volnoběhu žíněmi a nikoli drátem, jímž bychom mohli některé průřezy nevhodně zvětšit. Usazeniny v karburátoru lze vhodně odstranit tím způsobem, že se kanálky po vyprání v benzínu profouknou stlačeným vzduchem (v nouzi postačí také hustilka). Vliv na seřízení karburátoru má i tlumič sání, který je popsán v oddílu šasi motocyklu.
ŠASI
Šasi motocyklů CZ je konstruováno pro nejlepší ovladatelnost stroje pří jízdě po Silnici i v terénu. Je dokonale přizpůsobeno i pro zatížení spolujezdcem. Funkční rozměry rámu, přední teleskopická i zadní kyvná vidlice prošly celou řadou zkoušek ve všech druzích provozu a celé šasi se velmi dobře osvědčilo. Zásadně nedoporučujeme provádět jakékoli podstatné zásahy do rámu, přední i zadní vidlice, stejně jako benzínové nádrže a kol. Jakákoli rekonstrukce, zejména přivařování nějaké další součásti na rám, může porušit celkovou koncepci stroje a přivodit prasknutí rámu i havárii jezdce.
Příruba karburátoru ČZ 175 a ČZ 250
